Můj život trvá 10-15let. Každé odloučení od tebe mi působí smutek.
Pamatuj: ty sis mě pořídil!
Naprosto každý by si měl ještě před pořízením papouška promyslet, kolik času mu je schopen věnovat a jestli ho to bude „bavit“ celých 15let. Není nic smutnějšího, než opuštěný papoušek…
Dej mi čas, abych pochopil, co ode mne chceš.
Je pravda, že u některých papoušků bychom mohli čekat do
nekonečna:-) Ale trpělivost růže přináší.
Důvěřuj mi. Nikdy tě úmyslně nezklamu.
Tady je velice důležité slovíčko „úmyslně“. Veškeré konání papouška má nějaký důvod. A to, jak lidé bez mrknutí oka odsoudí papouška, který někoho pokloval, aniž by se soustředili na jeho výchovu a zázemí ve „smečce“, značí o lidské hlouposti a sobeckosti. Papoušek není hračka, i když tak mnozí vypadají. Ani to není věc, jak vyplývá z našich zákonů (o kterých se tu raději nebudu vyjadřovat). A to si prosím všichni uvědomme!
Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátele a zábavu, já mám jenom tebe!
Nepřiměřené tresty, ať už fyzické nebo psychické, netřeba dlouze rozebírat. Prostě do výchovy papouška nepatří a to je jasné. Bohužel ne všem.
Povídej si se mnou, i když tvým slovům úplně nerozumím. Stačí mi, když slyším tvůj hlas.
I když neumí mluvit, někdy mám pocit, že mi až moc dobře rozumí. A přece je to náš nejlepší přítel a přátelům se svěřujeme, povídáme jim zážitky z práce, ze školy… I oni to chtějí slyšet a cítit se pro nás důležití a potřební.
Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych tě hravě klovnout, ale já to neudělám.
Přesně tak, papoušci jsou v mnohém povahově lepší než lidé. A člověk, který ztluče svého papouška, si zaslouží jen pohrdání…(i když bych vymyslela mnohem lepší tresty).
Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby nebo jsem líný, uvažuj, že mi třeba není dobře, nebo že jsem unavený.
I papošci mají své dny…..
Starej se o mne, jsem-li starý, i ty jednou zestárneš.
Ubývá sil, ubývá úsměvů, přibývá bolestí a únavy. A my jsme tady od toho, abychom pomohli, abychom udělali všechno pro to, aby podzim života mohl náš papoušek prožít s pocitem důležitosti a s radostí.
Jsme ti jediní, koho papoušci mají, koho bezmezně milují... Mají tak krátký život a dokážou za tu chvilku rozdat tolik lásky, tolik sama sebe, že bychom je měli nosit na rukou…
Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči
mé trápení včas. Jen tě prosím – zůstaň v téhle chvíli se mnou.
|
Agapornis škraboškový
Čeleď: Papouškovití (Psittacidae) Podčeleď: Papoušci (Psittacinae) Rod: Agapornis (Agapornis) Anglický název: Masked Lovebird, Blackheaded Lovebird, Blackfaced Lovebird, Yellow collared Lovebird Délka: 14,5 cm Popis: hlava: čelo, tváře a hrdlo hnědočerné, vzadu tmavě olivově zelená, oči: s hnědou duhovkou a bílým kroužkem kolem očí, zobák: červený, krk a prsa: žluté, břicho a křídla: zelené, ocas: modrozelený, nohy: šedé |
Výskyt: severovýchodní Tanzánie, od jezera Manyara na jih do pohoří Iringa, byl vysazen v přístavu Dar es Salaam a v Nairobi
Život v přírodě: žije v menších skupinách v nadmořských výškách od 1100 do 1700 m, v travnatých savanách s řídkými porosty
Hnízdění: od března do srpna, koloniálně v dutinách stromů, v korunách palem, v lidských stavbách, samice snáší 4-5 vajec, mláďata se líhnou za 22 dní a opouštějí hnízdo 37-40 dnů po vylíhnutí
Chov: vhodný druh i pro začínající chovatele, vhodný i do malé klece
Potrava: směs pro malé papoušky, ovoce, zelenina, zelené krmivo, nezralá kukuřice, větvičky k okusování, při krmení mláďat vaječná směs
Velikost kroužku: 4,5 mm
Délka života: cca. 15 let
Status: CITES II - silně ohrožený druh
Zajímavosti a rady pro chovatele: Agapornis škraboškový je se u nás zcela běžný, po agapornisovi růžohrdlém je to druhý nejčastější druh agapornisů. Kromě přírodního zbarvení existuje mnoho barevných odchylek a mutací. Jeho chov je poměrně snadný, pokud sestavíme úspěšně chovné páry. Mnohé však odrazuje jeho pronikavý křik. Snadno se přizpůsobí změně prostředí, není plachý a snáší dobře i chladné počasí.
Populace tohoto papouška v přírodě jsou stabilní, už se dováží jen malý počet.
Agapornis škraboškový je velmi společensky papoušek. Doporučuje se koupit aspoň dva papoušky tohoto druhu. Pro chov většího počtu agapornisů je třeba mít voliéru větších rozměrů, ptáci mají být na sebe zvyklí od mládí a musí se chovat v sudém počtu. Spolu vzájemně většinou dobře vycházejí, s jinými druhy je obvykle nechováme. Nikdy však nedáváme nové jedince bez přípravy k jinému agapornisovi škraboškovému do klece. Ten je pak považován za vetřelce a podle toho s ním obyvatel klece také jedná. Je lepší přemístit oba ptáky do nového zařízení nebo je nejdřív nechat delší dobu na sebe zvyknout tak, že klece umístíme blízko sebe.
Klec nebo voliéra musí být z pevného materiálu, aby odolala silným zobákům. Osázení rostlinami je zbytečné, protože papoušci je během chvilky zničí. Ve venkovních voliérách je můžeme ponechat po celý rok, při přezimování není nutné přitápění. Musí však mít k dispozici vnitřní úkryt před mrazem.
Tito papoušci jsou neustále aktivní, temperamentní a energičtí. Pohybují se ve všech patrech voliéry nebo klece, umí dobře létat, ale také rádi šplhají. Doporučuje se jim v chovatelských potřebách koupit různé hračky, které však musí být dostatečně pevné, aby je ptáci nerozklovali. Rádi se koupou a mají mít po celý rok dostatek vody v nízkých kulatých miskách, nebo je postřikujeme rozprašovačem na květiny.
Pro hnízdění se doporučují dřevěné budky s rozměry 17x17x25 cm s vletovým otvorem o průměru 5-7 cm.
doporučuji neoficiální chovatelskou stanici Pískoušek www.piskomilove.wbs.cz